Duchovní Česko: 17 míst – poutě, posvátné hory a pověsti

Jedno z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v Čechách: barokní areál na kopci nad Příbramí, postavený kolem středověké sošky Panny Marie, k němuž z města vedou dlouhé kryté schody.

Barokní kostel přistavěný ke vápencové skále v Českém krasu, nad jeskyní, kde podle legendy v 9. století žil Ivan, první český poustevník. Strmá stezka vede ke kříži na vrcholu skály s výhledem do údolí.

Podle pověsti v hoře spí vojsko rytířů vedené svatým Václavem, které vyjede, až bude české zemi nejhůř. Krátký výstup bukovým lesem vede k dřevěné rozhledně na vrcholu Velkého Blaníku.

Nejvyšší menhir v Česku, zhruba tři a půl metru kamene osamoceného v polích u Klobuk. Podle pověsti se s každým úderem kostelního zvonu posune o krok blíž ke kostelu – a až tam dojde, nastane konec světa.

Jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Česku, spojené se svatým Metodějem a Velkou Moravou: cisterciácký klášter založený roku 1205 a mohutná barokní bazilika, kterou v roce 1990 navštívil papež Jan Pavel II. Tisíce poutníků sem míří na svátek Cyrila a Metoděje 5. července.

Bazilika na vrcholu Hostýnských vrchů, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě. Podle legendy zde Panna Maria roku 1241 zachránila lidi ukryté před Tatary bleskem; křížovou cestu na svahu navrhl v lidové secesi Dušan Jurkovič.

Malá voskem potažená soška Ježíška, přivezená ze Španělska a darovaná karmelitánům roku 1628, přitahuje do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně poutníky z celého světa. Její šatičky se během církevního roku střídají – šatník jich má přes sto.

Poutní obec ze 17. století jižně od Českých Budějovic: kopie Svaté chýše z Loreta, založená roku 1648, a křížová cesta s 25 zastaveními, která se vine asi 5 km poli a lesy kolem Římova.

Pod kostelem svatého Jakuba leží ostatky odhadem 50 000 lidí ze starého městského hřbitova. Kostnici objevili znovu v roce 2001, zpřístupnili v roce 2012 a uvádí se, že je po pařížských katakombách druhá největší v Evropě.

Barokní poutní kostel u Sokolova, o který pečují křižovníci s červenou hvězdou, řád založený svatou Anežkou Českou. Dnešní kostel s ambity vznikl kolem roku 1700, pravděpodobně podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera.

Barokní sochy vytesané přímo do pískovcových balvanů v lese u Kuksu: ve 20. letech 18. století tu Matyáš Bernard Braun pro hraběte Františka Antonína Šporka vysekal do skály Narození Páně, poustevníky a světce. Vzácná galerie pod širým nebem je na předběžném seznamu UNESCO.

Jedno z nejstarších poutních míst v Čechách, na úpatí Jizerských hor: pověst ho klade do roku 1211 a mohutná barokní bazilika byla vysvěcena roku 1725. Na hlavním oltáři dodnes stojí drobná soška Panny Marie ze 14. století.

Posvátná hora Beskyd: hřebenová cesta z Pusteven vede kolem sochy pohanského boha Radegasta a na vrcholu stojí dřevěná kaple svatého Cyrila a Metoděje z konce 19. století. Setkávají se tu pověsti o starých bozích i křesťanských věrozvěstech.

Barokní poutní bazilika na kopci nad Olomoucí, stavěná od roku 1669 na místě, kde měl podle legendy olomoucký měšťan zjevení Panny Marie. Papež Jan Pavel II. ji v roce 1995 navštívil a povýšil na baziliku minor; z terasy je výhled na Hanou.

Barokní poutní klášter na kopci nad Králíky, který založil biskup Tobiáš Becker jako splněný slib z dětství; základní kámen byl položen roku 1706. Ke kostelu s ambity stoupá alej s křížovou cestou, s výhledem na masiv Králického Sněžníku.

Kostel ze 14. století, opuštěný poté, co v roce 1968 během pohřbu spadla část stropu. V roce 2012 do lavic usadil výtvarník Jakub Hadrava 32 sádrových duchů bývalých farníků – a návštěvníci, které přilákali, zaplatili novou střechu.

Osamělý vrch nad Polabím, odkud podle pověsti praotec Čech shlédl zemi a zabral ji pro svůj lid. Na vrcholu stojí románská rotunda svatého Jiří, přestavěná roku 1126.